Každý de jednou po ulici s hlavou olacích, plnou otázek a nebo snů.Jako dítě jsem chosila s hlavou v oblacích skorom pořád :). Mámě se to moc nelíbilo ale já na to ráda vzpomínám.Snila jsem o všem.O slovech v písničkách,dinosaurech a dracích.na ty jsem myslela ze všeho nekradši,jelikož rozmarnost barav a tvarů které jsem si vymýšlela byla nekonečná.Měla jsem dokonce i svůj sešítek s drobnými nákresy.Ty jsem pak nosila do školky a školy.Hrála jsem si s kamarádkama jak prolétáváme studeným vzduchem.Bylo to nádhené,ráda na to vzpomínám ... :-)
Hlava v oblacích a dětské myšlenky...
12. dubna 2014 v 17:20 | Tereza StřelcováAnketa
Jaký trest ti připadá vhodný pro lidi, kteří týrají zvířata?..
Pěkný článek.
Připomíná mi to mě, já vlastně chodím s hlavou v oblacích skoro pořád.