Březen 2014

Co je za vesmírem?

31. března 2014 v 17:41 | Tereza Střelcová
Existuje? Nebo je to jen výplod lidské fantazie? Podle mě ve vesmíru nejsme samy....Když jsem byla dítě ,často jsem smíšlela jak vypadají populace mimo naši zemičku.Zajímalo mě jak vypdají, co jí a kolik mají očí atd...Teď si však pokládám otázku na kterou nikdo nezná odpověď...Coje je za vesmírem? Vždyť nemůže být nekonečný...ale to co je za vesmírem taky musí někde končit..Lidé moc na kouzla nevěří a chtějí důkazy...vesmír je jedno veliké kouzlo,pytel otázek který nám nikdo nezotpoví...

Je noc krásná a nebo krutá?

29. března 2014 v 19:50 | Tereza Střelcová
Na neby si spokojeně plují červánky.Okna paneláků se rozsvicejí.Příroda utichá.Jasně červené oko se odebírá za kopce a nahrazuje ho černá a hluboká noc.Poslední ptačí opozdilci odlétají do svých měkoučkých,zateplených hnízdeček.Nahrazuj je noční letci.Netopíři.Jejich křídla pomalu hladí vzduch,jejich uši prosvítají skrz úplněk.Na obloze pluje bílí kruh a dohlíží na všechny noční obyvatele města.Ustrašený plch pomalu vylézá z bezpečného keře.Přitisknut k zemi,se plíží k vychlazené vodě u rybníka.Elegantně a nenápadně se proplétá mezi vysokou trávou a pak orobincem.Za sebou nechává maličkou cestičku.Přispěchá k rybníčku a s úlevou se napojí tou životodárnou tekutinou.Noční boj nekončí...ještě musí chytit nějaké malé sousto aby zahnal hlad který ho už pěknou dobu trýznil.Však se už rozednívá.musí se vrátit.Zas se pomalinku plíží do svého pelíšku.Dnes má a měl však štěstí a na své cestě domů potkal pěknou kobylku.V roznívajícím slunci se jí leski krovky.Byla krásná,ale byla vidět a to byla její osudová chyba.Noční boj o holý život pro plcha skončil dobře,pro kobylku skončil zcela a navždy.

Z tohoto článku nelze posoudit jestli je noc kásná a nebo stersující.Já no miluji tu atmosféru a kdybych mohla ,tak bych strojem času vždy popojela hned na noc a vychutnávala bych atmoféry té mocné ale i zranitelné nocy.Jistě však vím že plch by tu noc nezopakovával. :)

Velký a nádherný...

27. března 2014 v 22:04 | Tereza Střelcová
Ano...vidět jejich krásu a obdivovat je byl můj sen...Že nevíte o kom mluvím? O gigantech třetihor a čtvtihor.O dinosaurech.Pro většinu lidí jsou to pouhé bestie které se požírají navzájem.Já v nich vidim však světlo.Světlo kteří statní nevidí.Měli svůj řád,hiearchii.Svou krásu kterou střídá strach s dokonale ostrých drápů.Oni jsou velkolepí a nikdo jako oni neni.Čiší originalitou,jsou jedineční. Kdyby před 4lety vynalezli stroj času,tak bych neváhala a za těmito obry bych se bez dlouhého rozhodování.Těď znám ale hodnoty života a vím že by je buď člověk zdemoloval a nebo oni jeho...Proto doufám že stroj času NIKDY nevznikne .... (tento článek věnuji dinosaurům,zvlášte mému oblíbenci T-rexovi :D)

Time...

27. března 2014 v 10:13 | Tereza Střelcová
Co bych za vrácení časem dala!Opravit všechny chyby v životě,všecičko napravit. Možná to je ale důvod proč lidstvo časování časem nikdy nezíská...Lidi musí dělat chyby bez chyb neni svět beze světa nejsou lidé! :)

Fantasy...

2. března 2014 v 8:51 | Tereza Střelcová
Fantasie je podivná věc ...Někdo jí má hodně a odplouvá do své říše,ve které sní a vytváří nápady.Můžeme litovat lidi kteří naznají lásku,kteří neví co to znamená děli se s ostatníma ale opravdové politování zaslouží lidé bez fantasie.Ti neznají taje představené lesní přírody s podivnými tvory. Na papír nedokáží vytvořit přebarevné dílo ani neznámou popletenici.Podle mne lidé bez fantazie nežijí... Jako by nebyli...